Obsah

Historie obce

Prusice

Ves je v dochovaných materiálech poprvé zmiňována v roce 1228. Název obce se v průběhu času měnil, v listinách se tak objevují tvary jako Prušce, Prušec nebo i Krušce. Ve 14. století ves náležela ke královské kapli Všech Svatých. Roku 1420 se dostala do držení světských pánů, na konci 15. století ji do svého majetku získal rod Sabelických ze Soutic, který ji držel ještě roku 1541. Později Prusice připadly ke Kostelci. Z urbáře panství Kostelec nad Černými Lesy se pak dovídáme, že k roku 1677 bylo ve vsi celkem 6 osedlých, a to 4 hospodáři a 2 chalupníci. Prusice tehdy náležely pod právo rychtáře Svrabova, přifařené byly ke vsi Konojedy. Podle záznamů stával v Prusicích v této době na potoce v č.p. 9 primitivní vodní mlýn.

Během napoleonských válek bylo u vsi pochováno několik vojáků, poblíž tohoto místa stojí památný křížek. V druhé polovině 19. století Prusice nebyly samostatné, až do roku 1880 spadaly pod obec Nučice. Zdejší děti docházely do školy do Konojed, tato škola však byla pouze dvoutřídní a na množství žáků, kteří sem docházeli i z dalších vsí, příliš malá. Občané Prusic proto po osamostatnění obce požádali úřady, aby své děti mohli posílat do školy v Kostelci nad Černými Lesy. V 19. století obyvatelům obce život komplikoval špatný stav zdejších cest, některé záznamy hovoří přímo o nesjízdných cestách. Problém byl vyřešen v roce 1901, kdy byla v Prusicích konečně postavena silnice. V roce 1911 byl v obci založen hasičský sbor, pro jeho činnost byla zakoupena ruční stříkačka. Hasiči byli pro obec skutečně přínosem, protože ves poměrně často postihovaly požáry. V této době zde účinkovalo ochotnické divadlo.

Rok 1914 přinesl počátek první světové války. Zpočátku se sice věřilo, že konflikt bude krátký, brzy se však ukázalo, že lid čeká dlouhé období strádání. Potraviny a další zboží byly vydávány pouze na lístky. Lidé odváděli naturálie a různé produkty pro potřeby armády. Muži odcházeli na frontu a ženy s dětmi pak musely zastat jejich práci. Situace lidí se s každým měsícem horšila, všude byla bída, lidé poznali i hlad. K tomu z fronty začala přicházet smuteční oznámení... Celkem se z války domů nevrátilo 9 prusických mužů. Těm byl pod zvoničkou postaven památník.

Po válce byla v Prusicích v č.p. 10 otevřena obecní knihovna. Rok 1926 přinesl velké deště. Zdejší potok, který tehdy ještě nebyl regulován, se rozvodnil. Povodeň pak v obci poškodila řadu domů. K roku 1939 Prusice čítaly 37 popisných čísel, žilo tu na 176 občanů české národnosti. Podle kronikáře zde tehdy ani nikdy předtím nežil žádný cizinec. V domě č.p. 13 je uváděna hospoda s obchodem. Při sboru hasičů vyvíjel činnost ochotnický kroužek, který byl vybaven novým jevištěm. Obec žila také sportovním životem - rozšířený tu byl především fotbal.

Rozvoj hospodářského a kulturního života obce ukončil příchod německých vojsk a s ním počátek druhé světové války v roce 1939. Období nacistické okupace bylo pro český lid velice těžké. Životní potřeby byly k sehnání pouze na lístky. Okupanti si brali vše, co potřebovali pro svou armádu, a lidem nechávali jenom holé minimum, nejednou tak lidé trpěli hladem. V zemi vládl strach z koncentračních táborů, mnoho lidí bylo odváděno do Říše na nucené práce, mezi nimi také několik obyvatel Prusic. Obec však může být na své občany hrdá, protože přes všechna příkoří a těžkosti, jimiž prošli, se zde během války nenašel jediný zrádce nebo udavač, naopak, jak píše kronikář: "...utrpení ještě více sblížilo náš lid. Jeden druhému pomáhal jak mohl..." Dne 13. května roku 1945 se Prusice dočkaly svobody. Toho dne do vsi dorazily jednotky Rudé armády, které se zde na 14 dní ubytovaly. Tvořilo je na 700 mužů s válečnou technikou.

Po válce se zpustošená země začala postupně vzpamatovávat a pozvolna docházelo k opětovnému hospodářskému rozvoji. Rok 1948 republice přinesl velké změny, které odstartovaly novou etapu jejích dějin. Tu však ať již s odstupem hodnotí naši potomci.

 

Použitá literatura: Kronika obce